Tepelný výměník na ohřev vody

Tepelný výměník odděluje během nepřímého ohřevu užitkovou vodu od topné kapaliny. Při
nepřímém ohřevu se nejprve ohřívá technická (topná) kapalina a ta teprve předává získané teplo
užitkové vodě. Výměník zajišťuje, aby nosná tekutina nepřišla s užitkovou vodou do styku.
Přímý ohřev, kdy užitková voda protéká rovnou zařízením, které energii získává (např. solární ohřev),
tepelný výměník nevyužívá.

K předání tepla dochází v tepelném výměníku, kterým proudí topná kapalina v uzavřeném okruhu a
ohřívá potrubí uvnitř něj. Užitková voda obtéká toto potrubí a odnímá z něj tepelnou energii. Potrubí
předávající energii, soustava trubek zvláštních konstrukcí a materiálů, zvládne co nejefektivnější
přenos tepla při minimálních rozměrech výměníku.

Rozdíly mezi deskovým a trubkovým výměníkem
Na návrhu tepelného výměníku záleží správná funkce celého systému ohřevu vody. Je potřeba znát
výkon zdroje a navrhnout výměník tak, aby voda v sekundárním okruhu optimálně teplo odebírala.

Proto dle konstrukce existují dva základní druhy výměníků, deskové a trubkové. Výměníky deskové
bývají zpravidla účinnější, protože teplota vytápěné vody se v nich více blíží teplotě nosné kapaliny.
Jsou zvláště vhodné pro nízkoteplotní zdroje, jako je solár nebo tepelné čerpadlo.
Výměníky trubkové se hodí pro větší průtoky vytápěné vody, což využijete hlavně v bazénech, kde je
výměník zapojen za filtraci (deskový výměník v takovém případě vyžaduje obtokové potrubí vedoucí
až 80 % vody mimo něj). Čím je teplota topné kapaliny menší, tím musí být trubkový výměník navržen
delší, aby byl dostatek času na předání tepla. V poslední době se doporučuje investovat do výměníků
z titanu, schopných odolávat agresivní bazénové chemii.

• #ohřev vody
• #elektřina
• #technologie