Předchůdci větrných elektráren

Zkrotit energii vyskytující se volně v přírodě lákalo lidstvo od pradávna. Tradiční rozmístění průmyslu, jak ho známe od 19. století, se neslo v duchu využití energie vodních toků. V případě vodního živlu se to dařilo celkem významně. Ale jak to bylo s větrem?

Snahu využít větrů k získávání energie najdeme především tam, kde v dostatečné míře netekla voda. Hlavním účelem, ke kterému se však vítr v dávných dobách využíval, bylo především k mletí zrna. První takový větrný mlýn známe z území dnešního Afghánistánu.

Další zmínky o těchto strojích pocházejí z Číny. Do Evropy se větrné mlýny dostaly s arabskou invazí v 10. století, proto se nejprve používaly ve Španělsku. Během dalších 300 let se jejich využití postupně rozšiřovalo po celém starém kontinentu.

Holandský mlýn přichází
Největšímu rozšíření se využití větrné energie těšilo v Holandsku. S ohledem na krajinu, kde to nad rovinami pořádně foukalo, je to celkem pochopitelné. Větrný mlýn se tu dočkal značného technického rozvoje. Největší krok kupředu představoval vynález lopatek a otočného mechanismu, umožňující větrnému kolu natáčet se proti směru větru.

Právě systém, kde se otáčí pouze horní věžička nesoucí větrné kolo, našel v Holandsku masivní uplatnění. Už v 16. století zde fungovaly mlýny s výkonem blížícím se 10 kW, což je zhruba spotřeba energie asi ve 4 současných domácnostech.

Labutí píseň větrného mlýna?
Postupně využití větrné energie nacházelo uplatnění i v dalších oborech. S jejich pomocí se válcovaly tkaniny, kovalo železo a samozřejmě mlely další komodity, ať už potravinářské (kakao, káva) či průmyslové (keramika, chemické látky, výbušniny). Samostatnou kapitolu tvořily vodárenské systémy.

Větrné mlýny ukončily svoji pravidelnou činnost průběhu 20. století. A teprve s blížícím se nedostatkem neobnovitelných zdrojů se začíná zkoumat využití větrného kola spojeného s generátorem elektrického proudu.

• #zajímavosti
• #elektřina
• #technologie